joudaweb - časopis Čekanka

Cukroví se objevilo asi v 16. století. Byla to zvířátka vyrobená ze sušeného ovoce. Děti si s nimi nejprve hrály, pak snědly. Cukroví se peklo s otvorem, třeba ve tvaru věnečku, aby se mohlo pověsit na stromeček.

 

I při pečení vánočního cukroví mysleli naši předci na ochranu svou, zvířat i domu. Mimo cukroví určeného k jídlu pekli i obřadní, figurální a tvarové. Přikládali mu magické účinky, podobně jako u zvykoslovných předmětů. Pokud bylo posvěceno, přinášelo rodině či dárcům ochranu a vlastnosti podle upečených tvarů.

 

Vykrajované tvary zvířat chránily stejné druhy v hospodářství. Kdo snědl figurku zvířete, získal vlastnosti, které se mu přisuzují. Kulaté tvary jako symboly slunce se věšely na domy či stromy. Cukroví mělo být upečeno z vlastní mouky, aby se zajistila úroda obilí i v příštím roce. Pokud zůstalo těsto na rukách, otřelo se o ovocné stromy, zbylá voda se vylila do krmení krav, aby hodně dojily.

 

Cukroví, které známe dnes, se objevilo v 19. století v bohatých rodinách, protože se používalo drahé koření. Nejoblíbenější sladkostí této doby byly karamely, které se věšely na stromeček či pokládaly na štědrovečerní stůl. Pekly se medové placky, škvarkové cukroví, rohlíčky s oříšky, kynuté pod vodou, zázvorky. Jednoduchému cukroví se říkalo “kousky” nebo “pokroutky”.

 

Přináším několik starších druhů cukroví, které se dříve pekly:

 

Zázvorky se začaly péct od 17. století. V té době se v Evropě objevil zázvor. Od 19. století patří k typickým vánočním druhům. Pekla je i Magdalena Dobromila Rettigová spolu s dalšími druhy. Hojně při pečení “cukrovinek” používala čokoládu, různé druhy ořechů a koření.

Dnes se šlehá těsto ve vodní lázni, když zhoustne a prohřeje se, přidá se na vále mouka a sušený mletý zázvor. Z plátu se vykrajují různé tvary, zdobí vypichováním, vlnovkami nebo kroužky. Na plechu se nechají do druhého dne odpočinout a pak se pečou. Potřebují několik týdnů na změknutí, tím se prolnou chutě, a možná i proto bylo toto cukroví tak vysoce ceněno. V dnešní uspěchané době se příliš nepečou, delší příprava a nutnost odležení mnohé odradí.

 

Sucharové věnečky byly kynuté, stočené z tenkých válečků. Po upečení se máčely v teplém mléku a obalily ve vanilkovém cukru. Nakonec se sušily na loučích ke svícení.

 

Na karamely se v hrnci zkaramelizoval cukr, zalil mlékem nebo smetanou, přidal se kousek másla a koření, nejčastěji vanilka. Když směs zhoustla, přelila se na plech vymazaný máslem a nechala ztuhnout. Malé kostičky se balily do barevných papírů.

 

Kutelky se pekly z kynutého těsta. Byly to malé buchtičky plněné mákem. Před konzumací se namočily do horkého mléka, posypaly cukrem, skořicí, perníkem nebo pracharandou.

 

Meďáky byly podobné dnešnímu doma pečenému medovníku. Směs medu, vajec, mléka a másla se zahřívala, pak smíchala s moukou. Po upečení se placky spojily máslovým krémem a někdy potřely čokoládovou polevou.

 

Na škvarkové cukroví se těsto zpracovalo z mouky, mletých škvarků, cukru, skořice a hřebíčku, potom se vkládalo do formiček. Někdy se tvarovaly kuličky, do kterých se vytlačil důlek a do něj se vmáčkla mandle nebo oříšek.

 

Podvodnice, hastrmani nebo potápky, se připravují z těsta, které se po zpracování vložilo na dvě hodiny do studené vody a nechalo vykynout. Po osušení se vykrajovaly drobné tvary, hned po upečení se obalovaly v moučkovém cukru s vanilkou.

 

Sněhové pečivo se peklo proto, aby se upotřebily bílky, které se většinou do vánočního těsta nedávají. V dřívějších dobách se hojně pekly věnečky, někdy se i barvily marmeládou nebo barvivem, na povrchu sypaly hrubým cukrem. Často se věšely na vánoční stromeček.

 

Tradiční sladkostí štědrovečerní hostiny bývá i dnes jablečný závin. Vzhledem k použití jablek měl i symbolický význam. Červená jablka přinášejí štěstí a zdraví.

Než se objevil jablečný závin, pekly hospodyně jablečník ve tvaru věnce. Z vykynutého těsta vyválely plát, posypaly ho strouhankou, drobně nakrájenými jablky, posypaly cukrem, ořechy a rozinkami. Plát na plechu stočily do věnce. Ozdobily ho vykrájenými tvary z odkrojků těsta, potřely vejcem a upekly.

 

Pečení cukroví je úžasná záležitost. Provoní celý byt, při zapojení rodiny je plno času na vyprávění, vzpomínání a jen tak mimochodem upečete cukroví pro potěchu dětí, vás i známých.

 

Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě lidu českého

Kamila Skopová - Čechy, domov můj

Kamila Skopová - Rodinné stříbro

Kamila Skopová - Za kamna vlezem

Kamila Skopová - Hody, půsty, masopusty

Pavel Toufar - Vánoce

Wikipedie