joudaweb - časopis Čekanka

V předkřesťanském období chodívali lidé koledovat. Nesli figurku dítěte, které symbolizovalo slunce, zpívali či recitovali prosby o obdarování. Štědré dary měly zajistit bohatství v příštím roce.

Dalším zvykem bylo obsypávání lidí zrním, které mělo zajistit bohatou úrodu. Nechybělo ani věštění, maškarní průvody, zvyky, které známe z období našich Vánoc.

 

Koledování má tedy počátek již v předkřesťanských dobách. Koleda, to jsou pochůzky, ale i písně, které je doprovázejí, dar, který koledníci dostanou, a zvláště na Štěpána i označení dne.

 

Koledu máme doloženou od počátku 14. století. Chodívalo se od Štědrého dne až do svátku Tří králů. Nejdůležitější dny byly Štědrý den, svátek sv. Štěpána, Nový rok a svátek Tří králů.

 

Koleda měla význam i sociální. Byly to pochůzky za přilepšením, které nevynechaly zejména nejchudší, učitelé, žáci, studenti, písaři, ponocní, kostelníci či slouhové. Pro ně to by důležitý zdroj obživy. Učitelské koledy tříkrálové se udržely nejdéle, učitel psal křídou na dveře, chlapci zpívali. Lidé věřili, že koledník přináší do domu štěstí a prosperitu, ale ne vždy byl všude vítán.

Obecní pastýř chodíval koledovat a vytrubovat i se svou rodinou, někdy se k němu přidali muzikanti. Pastýřské troubení se stalo základem pro vznik českých vánočních koled a české hudby.

 

O vánoční koledě se nosívalo děťátko, na Tři krále hvězda. Při koledách se recitovaly básně, zpívaly lidové i vánoční písně, hrálo se na jakékoliv zvukové nástroje. Nejznámějšími byly fanfrnoch, vozembouch, zvonky, rolničky, tamburína, bubínky, píštalka.

 

Fanfrnoch nebo také bukál, bukač, bandaska:

“Fanfr, fanfr, fanfrnoch, nastává nám Nový rok,

Nový rok nám nastává, koleda se nandavá,

hou, hou, haleluja…”

 

Fanfrnoch nesměl při koledování chybět. Jeho hluboké bučivé tóny zvýraznily slova koledy. Byl to hliněný džbán, na jehož hrdle byla připevněna oslí kůže, do jejíhož středu byl vyříznut malý kulatý otvor, kterým byl protažen svazek žíní. Spodní část džbánu byla ovázána řemínkem a pevně k němu přitažena. Byl provlečen otvory po celém obvodu kůže. Kůže i řemínky se potom nechaly uschnout, tím se vypnuly, takže kůže byla na džbánu připevněna jako na bubínku. Když chtěli koledníci hrát, namočili žíně a ruce a střídavě tahali žíně levou a pravou rukou. Na fanfrnoch hráli výhradně muži, drželi si ho mezi koleny.

 

Bukú, bukú, bukú, otvírejte ruku,

panímámo zlatá, pojďte mezi vrata,

koledy nám dejte, nic se nemeškejte.

Šak mi s vozem nejedem, co nám dáte to vemem.

Marcipány jsou pro pány a zemáky pro sedláky.

Jestli nám nic nedáte, na hrncích to shledáte:

mlynářova slepice nazobe se pšenice

a shází vám všecky hrnce s police.

 

České koledy jsou laskavé, humorné a radostné. Jejich náplní je oslava narození Spasitele, poděkování Panně Marii, líčení výjevů biblického příběhu, život pastýřů i těžkosti koledníků. O obchůzkách s přenosným betlémem jsem se zmínila v díle o betlémech. Nyní dodám, že nosit na popruhu jesličky nebylo nic jednoduchého. Jejich váha nebyla jistě zanedbatelná, popruh také něco vážil, chlapci byli malí. Museli také dávat pozor, aby je cestou nerozbili.

 

Koleda také obsahuje přání všeho dobrého, hodně štěstí a zdraví. To vše vám přeji.

 

Koleda z roku 1585

Radostný nám den nastal, aby žáčkům koledy dal.

Hospodář, hospodyně, panny, podruhyně.

Myť vás pěkně prosíme a tomu se důvěříme,

že nás nezahambíte, než něčím obdaříte.

Štědře se k nám okažte a to sobě předně vařte,

že Bůh štědrého dárce v dobrém bývá ochránce.

 

Literatura a fotografie

Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě lidu českého

Kamila Skopová - Čechy, domov můj

Kamila Skopová - Rodinné stříbro

Kamila Skopová - Za kamna vlezem

Kamila Skopová - Hody, půsty, masopusty

Pavel Toufar - Vánoce

Wikipedie