joudaweb - časopis Čekanka

Za betlémskou hvězdou spěchají vznešení mudrci či mágové z východu, jak byli nazýváni zpočátku, patrně to byli vzdělanci z arabského světa, kteří uměli pozorovat nebeské úkazy, nebo kněží a astrologové Mithrova kultu. Až v 6. století se jim začalo říkat králové. Mudrci neměli jména, udával se počet od 2 do 12. Až ve 3. století se ustálil na třech, ale jen podle počtu darů.

 

Jména dnešních tří králů byla sice uvedena v Alexandrijském spisu kolem roku 500, ale pak upadla v zapomnění, a byla oživena kronikáři až v  9. století. Ale až od 13. století, po uvedení dominikánem ve Zlaté legendě, se uchytila v křesťanském světě. Byli zobrazováni nejprve jako mladí muži, protože staří by novorozenci štěstí nepřinesli. Postupně ale stárli, umělci je malovali jako moudré krále. Do 14. století chyběl mouřenín, protože se šlechta domnívala, že král nemohl mít černou pleť.

I v jejich oblečení došlo ke změnám. Ve 3. století byli uváděni v šatech perského vzoru Mithrových kněží, tedy astrology Mithrova kultu, s čapkami kuželovitého tvaru s cípem přehnutým dopředu. Kolem 10. století měli už na sobě královská roucha, snad podle zmínky ze Starého zákona - “králové z Tarsis, ze Saby a Sheby budou přinášet dary”.

 

Tak jak se měnila podoba dárců a jejich oblečení, měnila se i jména. Původně byl nejstarším Mellichar - Mechior, Melchior, Melkon, prostřední byl Baltazar - Balthasar, Belsazar, a nejmladší Kašpar, Caspar. Kašpar dostal podobu mladého muže s černou pletí. Jmény byly pojmenovány i jiné postavy, až se nakonec v českých zemích ustálilo pořadí - nejstarší Kašpar, prostřední Melichar, “černý vzadu” Baltazar.

 

Mágové putovali z východu a vyptávali se na cestu. Herodes se o nich dozvěděl a byl znepokojen zprávou o narození budoucího židovského krále. Pozval je do paláce a dokonce je sám vybídl, aby pokračovali do Betléma. “Jdouce, vyptejte se pilně na to děťátko, a když naleznete, zvěstujtež mi, ať i já přijda, pokloním se jemu.”

Herodesovy úmysly byly ale jiné, jak víme. Mudrci mohli odejít a pokračovali za hvězdou na obloze.

 

Vesnice Betlém ležela asi 12 kilometrů od Jeruzaléma. U cíle se mudrcové zaradovali:

“I všedše do domu, nalezli děťátko s Marií matkou jeho, a padše, klaněli se jemu: a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato a kadidlo a myrhu.

A od Boha napomenuti jsouce ve snách, jinou cestou navrátili se do krajiny své.”

 

Po jejich odchodu byl Josef varován: “Vstana, vezmi děťátko i matku jeho, a utec do Egypta, a buď tam, dokudž nepovím tobě: neboť bude Heródes hledati děťátka, aby je zahubil.”

Josef zůstal s Ježíškem a Marií v Egyptě až do Herodesovy smrti a teprve potom se vrátili do Izraele.

 

Víme, že mudrcové šli za hvězdou. Zobrazuje se jako kometa, ale byla to opravdu kometa? Až do roku 1301 byla všude vidět jen velká hvězda. Kometu viděl na obloze italský malíř Giotto di Bondone, pravděpodobně sledoval návrat Halleyovy komety. Zvěčnil ji na své fresce pojmenované “Klanění Tří králů” a odstartoval slávu betlémské hvězdy v podobě komety.

 

Podle legendy se vydali mudrcové na cestu, aby se poklonili budoucímu Spasiteli, když spatřili zářící hvězdu. Jsou chápáni jako vyslanci, kteří přijali Krista za krále všech lidí. Dnes jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků. Jejich atributy jsou zlato, kadidlo a myrha, tedy dary, které s sebou miminku přinesli.

 

Vraťme se zpátky k mudrcům. Jsou uváděni tři se jmény Kašpar, Melichar a Baltazar, se třemi dary - zlato, kadidlo a myrha. Při čtení různých knih jsem nenašla shodu, kdo přišel s jakým darem. Liší se i v tom, kdo měl černou pleť, a kdo byl nejstarší. Tak jsem si vybrala nejčastější spojení…

 

Kašpar by měl být nejstarší. Jeho jméno znamená v překladu “nosič, strážce pokladu či pokladník”. Přinesl jako dárek zlato, symbol bohatství, jako hold Kristovi, budoucímu králi.

 

Melichar je prostřední z králů. Jeho jméno znamená “král světla nebo král je světlo”. Přinesl králi kadidlo, symbol modlitby a božství. Kadidlo je vonná pryskyřice kadidlovníku, která se pálila v kadidelnicích při náboženských obřadech k vytvoření aromatického kouře. Vůně navozovala sváteční atmosféru. Jsou to kousky žluté barvy. Kadidlo se používalo i při výrobě mastí a léků. Kadidlo bývalo dražší než zlato.

 

Baltazar, “černý vzadu”, přinesl myrhu, vonnou pryskyřici určenou k potírání jako předzvěst mučednické smrti a oběti za spásu lidstva. Jeho jméno můžeme přeložit jako “ochraňuj život králi”. Myrha je šťáva, která vytéká z keře, na vzduchu tuhne v průhledné kousky. Byla ceněna na pětinásobek ceny kadidla. Používala se při vykuřování v chrámech, na pohřbech, při slavnostech. Také jako balzamovací mast, do léčivých i kosmetických přípravků.

 

Svátek Tří králů máme dodnes spojený s koledou, s písmeny K + M + B a příslušným letopočtem na zárubních dveří. Písmena navozují myšlenku, že jedná o iniciály tří mudrců, ale není tomu tak. Je to zkratka latinského rčení - “Christus mansionem benedicat” - “Kristus ať požehná tomuto obydlí” nebo “Kristus požehnej tomuto domu”. Plusy mezi písmeny jsou ve skutečnosti křížky a symbolizují Nejsvětější Trojici - Otce, Syna a Ducha Svatého.

 

Dříve chodívali žáci, učitelé a duchovní přestrojeni za tři krále, “na chození s hvězdou”. Měli dlouhé bílé košile, přes prsa šátky uvázané na ramenou a splývající jako královský plášť na zádech. Na hlavě měli zubaté královské koruny s iniciálami nebo křížky. Kašpar šel první, nesl pozlacenou betlémskou hvězdu. Melichar za ním mával nádobkou s kadidlem a černý Baltazar nesl košík na kolední dary. U každých dveří zazpívali koledu, vykuřovali stavení a kropili ho svěcenou vodou proti zlým silám. Kašpar posvěcenou křídou napsal iniciály K + M + B nebo C + M + B a letopočet na křídlo dveří. Při odchodu popřáli šťastný nový rok, dostali odměnu a odešli o dům dál.

 

Z popěvků, které chlapci zpívali či recitovali, se vyvinuly tříkrálové divadelní hry, komedie o Třech králích.

Při pochůzkách rozdávali koledníci “tříkrálové lístky” s písmeny a prosbou o požehnání k patronům města.

 

Křída se světila v den svátku spolu s vodou, solí a kadidlem. Měla magickou moc:

Rozemletou ji přidával hospodář ke krmení dobytku, aby ho uchránil před uhranutím.

Křída v kolébce chránila dítě před divoženkami, které by chtěly lidské dítě vyměnit za své.

Před zlem chránil kruh, nemohlo ho překročit.

 

Svěcená voda, tříkrálová, měla také pomáhat:

Hospodáři si ji odnášeli domů a kropili stromy, aby rodily, i domy, aby se jim vyhnul požár. Vykropené úly zaručily zdravé včelstvo a hodně medu.

Pokropena byla i studna, aby měla nezávadnou vodu.

Kdo vypil doušek vody, byl po celý rok zdravý.

Pokud voda zbyla, uchovávala se v domě až do dalšího svátku Tří králů.

Pokud někdo odcházel z domova, byl pokropen vodou pro šťastný návrat.

 

V současnosti probíhá tříkrálová sbírka navazují na dávnou tradici. Buď chodí chlapci s doprovodem dospělého s průkazem koledníka a zapečetěnou kasičkou dům od domu, nebo je můžeme potkat v ulicích. Vzpomeňme na slavné tříkrálové koledy a přispějme koledou potřebným.

 

Svátkem Tří králů končí vánoční svátky. Po něm můžeme odstrojit stromeček, jak jsem již psala. A začíná období plné veselosti, tancování, masek a zabíjaček, začíná masopust.

 

My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví

vinšujem vám, štěstí, zdraví vinšujem vám.

Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka.

Daleká je cesta naše, do Betléma mysl naše.

Copak, ty tam, černej vzadu, vystrkuješ na nás bradu?

Slunce je toho příčina, že je má tvář opálena.

Kdybys na slunce nechodil, byl bys svou tvář neopálil.

Slunce je drahé kamení od Kristova narození.

A já černej vystupuju a Novej rok Vám vinšuju.

A my taky předstupujem a novej rok vám vinšujem.

 

Literatura a fotografie

Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě lidu českého

Kamila Skopová - Čechy, domov můj

Kamila Skopová - Rodinné stříbro

Kamila Skopová - Za kamna vlezem

Kamila Skopová - Hody, půsty, masopusty

Pavel Toufar - Vánoce

Wikipedie