Z technických důvodů byl provoz Čekanky zastaven. Naleznete zde ale přesto jednoduchý archiv všech článků, které za celou dobu její existence vznikly. Je tříděný podle autorů a články vypadají stejně jako dříve, jenom je nelze komentovat a nelze v nich vyhledávat podle jmen, názvů, ani jiných klíčových slov.
Děkuji všem autorům za pilné přispívání.
Vaše šéfredaktorka Táňa Kubátová
Střípky ledu
7. května 2012Volný verš
Jde po zamrzlém jezeře.
Myšlenky zmizely v dálavách, stejně jako její stopy zavál sníh.
Prázdno.
Tma pomalu rozprostírá svůj plášť.
Nevnímá to náhlé varování, ten zlověstný praskot.....
Pád.
Mokré jezerní pařáty ji stahují pod černou hladinu.
Brání se, ale ubývá jí rychle sil!
Marný boj, temné síly mají převahu.
Vzdává to a nechává se volně unášet houpavým pohybem na dno vodního království.
Studený sen bude nekonečný..
Už nemá strach.
Náhle ji neviditelná síla táhne ven.
Ona stoupá z těsného sevření vod.
Stoupá však ještě výš, jako pták.
Roztáhne svá křídla a vidí, jak se dole pod ní jezero stále zmenšuje.
Tohle království je volné, lepší než to vodní - dusivé.
Vesmírné hvězdičky na ni mrkají svými světýlky.
Je celá stříbrná, připadá si jako princezna.
To na ní zamrzla stákající voda ve střípky ledu.
Autor: Blanka Tauerová