joudaweb - časopis Čekanka

Mladoboleslavská Masná ulice

14. února 2021 14:07:00

Můstek v Železné ulici, napravo Hudcův dům

Milí čtenáři, v minulém díle jsme prošli Železnou ulicí po pravé straně směrem od náměstí, dnes se vypravíme po protější. Projdeme i jednou z nejstarších městských ulic a dokončíme prohlídku Hudcova domu, o němž už mnohé víte.

Začneme u ulice Kateřiny Militké, kterou dnes tvoří pouze jedna řada domů. Druhá byla zbořena po květnovém bombardování v roce 1945. Domy nebyly obnoveny a na prostranství vznikl parčík. Dříve se ulice nazývala Děkanská, protože na jejím konci u kostela stojí budova děkanství. Nový návrh, Šmilovského ulice, neboť zde stával rodný dům spisovatele, nebyl v roce 1884 schválen.

 

O Kateřině Militké i o děkanství jsem již psala (Mladá Boleslav církevní), a tak se zastavíme u druhého domu od Železné ulice. Zde bývala provozovna rodiny Staňkovy. Vraťme se ale do roku 1939, kdy František Staněk založil svou firmu. Byl to významný okamžik nejen této rodiny, ale i všech fotografů. Od začátku existence obchodu zde dostali amatéři i profesionálové dobré rady a potřebné vybavení.

 

K dnešní provozovně rodiny Staňkovy se v průběhu dalších dílů dostaneme. Dnes si povíme o začátcích, které jsou spojeny s touto oblastí. František přišel do Boleslavi jako vyučený drogista a byl zaměstnán jako asistent v drogerii U Černíků (byli jsme tam v minulém díle). Ale protože si chtěl otevřít svou prodejnu, musel projít schvalovacím řízením. Jeho aktéři se za tímto účelem sjeli do Turnova a tam rokovali o tom, jestli si mezi sebe pustí další konkurenci. Nakonec pan Staněk povolení získal, a tak si v roce 1939 otevřel svou první prodejnu přímo naproti obchodu pana Černíka. Je s podivem, že s tím zkušený drogista souhlasil, ale, jak vyplývá z různých zdrojů, byl to člověk přející a slušný, a tak dobré přátelské vztahy nebyly přerušeny. Od samého počátku byla prodejna spojována s heslem a názvem U Dobré rady.

 

V letech 1939 - 45 se prodejně dařilo, ale osudné se jí stalo květnové bombardování roku 1945. Obchod byl totálně zničen, a tak si pan Staněk otevřel v roce 1947 prodejnu na Staroměstském náměstí napravo od Gellnerova domu. O rok později mu ji komunisté sebrali. Nechali ho pracovat jako prodavače, ale nakonec musel odejít.

 

Syn pana Staňka, také František, se učil drogistou a v roce 1958 nastoupil do specializované prodejny foto, sídlící v ulici Kateřiny Militké. Jejím vedoucím byl pan Černík mladší. Obě rodiny se tedy opět propojily. Po vyučení odešel pracovat do prodejny v Kosmonosích, kde byl zaměstnán i jeho otec. Novější osudy s rodinou Staňkovou jsou spojeny s domem kousek od kostela a já vás na něj upozorním v dalším díle.

 

Vedlejší rohový dům byl po dlouhá léta znám jako prodejna Tiby. Po válce byl v přízemí antikvariát. V té době byla výloha i do ulice Masné, prodejna s látkami ji zrušila. V polovině 19. století měla v tomto domě malou prodejnu uzenářka Rajtrová. V té době patřil dům rodině Germářově, o 30 let později zde měl prodejnu voskář a mydlář František Sezemský.

 

Masná ulice, vpravo masné krámy, za nimi dům kostelníka

Odbočíme do Masné ulice, nesoucí název podle masných krámů, které zde stávaly již v 16. století. Říkalo se jí také Masokrámská, v 19. století byla přejmenována na Sokolskou, ve 40. letech minulého století byl vrácen původní název. I pro tuto ulici bylo navrhováno v roce 1884 jiné jméno, a to ulice Fügnerova, ale nebylo radními zvoleno.

Ulice patří k nejstarším částem města. Je součástí městských hradeb a příkopu vedoucích přes Železnou ulici do ulice Masné a k pivovaru. Příkop probíhal i za zadní zdí masných krámů. Od svého počátku se ulice nezměnila, ústí stále za děkanským kostelem. Jen zástavba je jiná. Po obou stranách ulice zůstaly oba rohové domy. Na pravé straně od Železné ulice stojí ještě druhý dům, v něm býval známý hostinec U Káči nebo také V Kufru. Své sídlo zde měla baráčnická obce Rybojed. Masné krámy, později sokolská tělocvična, a domek kostelníka, byly zbourány. Na druhé straně stále domy stojí.

 

Dnešní Masná ulice, pohled na stejnou část ulice

Vrátíme se na počátek ulice k rohovému Hudcovu domu. Už jsem mnohé o této stavbě napsala, podívejte se - Mladoboleslavské noviny a časopisy (František Nečásek, Barbora Smetanová), Vzpomínka na mladoboleslavské obrozenecké hospůdky(počátky vinárny Josefa Novotného). Dům má číslo 51 a patří k těm, k nimž se pojí zajímavá historie. Jak víme, dům patřil mydláři Hudcovi. Respektive, majitelkou domu se stala 11. května 1855 Anna Hudcová, mydlářova manželka. Hudcovi v té době vlastnili větší dům ve Štyrsově ulici. 6. ledna 1873 dostal vlastnické právo na otcův majetek syn Karel Hudec. O dva roky později dům přestavěl. Trhovou smlouvou ho 1. prosince 1882 získal továrník Štěpán Hiller. Posledním datem v tomto období, kdy se změnil vlastník, byl 4. říjen 1905. Dům koupili manželé Anežka a Karel Dlouhý, majitel místní stavební firmy.

 

Jak jsem již psala, do tohoto domu jsem umístila, alespoň v začátku činnosti, vinárnu Josefa Novotného. Vedou mě k tomu podrobné zápisy ve sborníku Boleslavan. Předpokládám, že později se vinárna přemístila do domu v Železné ulici, mající číslo 36. O stejném čísle se píše i v souvislosti s tímto domem, kdy přední část, v níž měl pan Hudec mydlárnu, měla číslo 36, zadní 51, ale střední a zadní část stála na parcele 36 a 37.

 

Výrazně vyčnívající Hudcův dům byl do Železné ulice jednopatrový, stoupáním uličky ke kostelu ztrácel na výšce, a tak zadní část domu byla pouze přízemní. Svažující terén sloužil místním dětem k sáňkování. Pravá část domu stála přímo nad otevřenou stokou, která tekla od pivovaru a masných krámů. V rohu byl vchod do domu. V zadní části bylo nad dveřmi číslo 51. Jimi se vcházelo do bytu pana faráře Františka Nečáska, jenž býval každodenním hostem v sousední vinárně. Později zde bydlel se svou švagrovou, Františkou Nečáskovou, sestrou Bedřicha Smetany. Z předsíně vedly schody k bytu domácích, vpravo se vstupovalo do vinárny Josefa Novotného a odtud dál do bytu, odděleného od hostinské místnosti dveřmi se skleněnou výplní, takže bylo každého příchozího vidět.

 

Dům byl pokryt šindelovou mansardovou střechou. Pod ní, vedle rohového okna v prvním patře Hudcova bytu, byl zasazen plastický bílý lev v modrém poli, který býval do roku 1828 na Svatojánské bráně.

 

V roce 1922 dům koupila Česká průmyslová banka a přestavěla ho podle svých potřeb. Později zde sídlil Okresní stavební podnik a od roku 1974 Okresní podnik služeb.

 

Za zadní částí Hudcova domu stávalo obydlí Josefa Smutného, člena řeznického cechu a prvního českého městského starosty v době od 6. 12. 1862 - 29. 8. 1863. Ze své funkce odstoupil. Když umřel, 18. října 1869 prodala jeho manželka Marie dům řeznickému cechu k zřízení masných krámů. Dosud drobné krámky se spojily v domě, který byl 44 metrů dlouhý a 10 metrů široký. Významné je, že přímo před tímto domem stála kašna, tedy zdroj vody.

 

V roce 1881, kdy se už spojené masné krámy nevyužívaly, koupila objekt sokolská obec. Společným úsilím sokolové zbudovali stálou tělocvičnu, zařídili ji cvičebním nářadím. V květnu 1882 proběhlo v nových prostorách první cvičení. Protože místnost prostorově nestačila, bylo nutné postavit sokolovnu. Sokolům pomohl tehdejší starosta Karel Mattuš. Radní vykoupili část Šámalovy zahrady a v roce 1903 se započalo se stavbou sokolovny. Za přispění místní stavební firmy Karla Kulhavého, a zejména boleslavských občanů, se slavnostní veselicí nová budova otevřela o dva roky později (Mladoboleslavské “v zdravém těle, zdravý duch”).

 

Chátrající domy bývalých masných krámů byly strženy v roce 1955. O 7 let dříve zmizel dům kostelníka, který stál za nimi. V něm byla v roce 1893 zřízena hasičská stanice. Hasiči nejen sloužili hlídky, ale také zde měli uskladněný hasicí stroj a nářadí. Na konci ulice, mezi domy a kostelem stávala kdysi fortna, kterou se vcházelo na Školní náměstí a naopak. Silnice tu tenkrát ještě nebyla, ulička mezi budovami byla pouze pro pěší.

 

Bývalé masné krámy, pozdější sokolovna, v roce 1948

Vraťme se do starých masných krámů. Po dlouhá staletí to bylo prostředí velmi nevábné. Těžko snesitelný zápach a velké množství odpadu, který většinou skončil ve stoce, provázely existenci těchto obchodů. Drobné krámky nemívaly stropy a byly osvětleny pouze malými okénky ve střechách. Všudypřítomná byla mastnota, dřevěné části byly až černé, prosáklé tukem. Zvířata se zde i porážela, občas nějaké uteklo, ale zejména se zde prodávalo maso hovězí, ale i vepřové nebo drůbež.

 

Do města docházeli s menším dobytkem přespolní nebo také podomní řezníci, kterým se říkalo huntíři či huntéři podle káry, na níž vozívali maso. Nebyli členy řeznického cechu, ale prodávali maso na trzích nebo po domech. Zdravá zvířata přiváděli uvázaná na provazu za zadní nohu nebo za krk ve dne, nemocná v noci. Na zdravotní nezávadnost nikdo nehleděl…

 

Rovnoběžně s Hudcovým domem a další zástavbou na této straně ulice se v polovině 19. století rozkládaly zahrady. Přímo před okny vinárny pana Novotného bývala ovocná zahrada Hudcova. Vedle ní měla zahrádku rodina Švastova, která provozovala cukrářství. My se v dalším díle vydáme po stopách zmizelých zahrad a podíváme se na další zajímavé budovy a jejich obyvatele...

 

Literatura - Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

Boleslavští autoři - Mladá Boleslav od minulosti k dnešku

Karel Herčík – Historické perličky z Mladoboleslavska

Jiří Waldhauser - Archeologická tajemství Mladé Boleslavi

Sylva Městecká – Boleslavský uličník

Sylva Městecká - Průvodce po Starém městě ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století

Václav František Rudolf - Staré obrázky boleslavské

Sborník Boleslavan 1928 - 1929

Wikipedie

 

Fotografie

- Některé staré fotografie jsem získala od paní Hálové, které tímto velmi děkuji.

- Mnohé informace a starodávné fotografie jsem dostala od manželů Šímových, kteří organizují promítání starších fotografií a seznamují účastníky besed s historií města. Patří jim můj vřelý dík a obdiv.

- Snímky ze současnosti jsou mé vlastní, místa jsem fotografovala při mých procházkách městem s Jiřinkou v mysli…

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 407x   komentářů: 0

Nejnověji komentované

přečteno: 279x   komentářů: 1, nejnovější: 12. 05. 2021, 14:10:51
přečteno: 266x   komentářů: 2, nejnovější: 10. 04. 2021, 18:32:42
přečteno: 918x   komentářů: 4, nejnovější: 02. 01. 2021, 08:07:18
přečteno: 6830x   komentářů: 6, nejnovější: 31. 12. 2020, 18:45:26
přečteno: 1007x   komentářů: 3, nejnovější: 17. 12. 2020, 10:58:08
přečteno: 1719x   komentářů: 1, nejnovější: 24. 11. 2020, 22:33:50
přečteno: 1541x   komentářů: 5, nejnovější: 07. 10. 2020, 23:06:08
přečteno: 1342x   komentářů: 1, nejnovější: 23. 09. 2020, 18:23:10

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.

Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.

Nejčtenější

přečteno: 13734x   
přečteno: 12137x   
přečteno: 11185x   
přečteno: 11110x   
přečteno: 10460x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
šestset čtyřicet osm:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 14. 5. 2021