joudaweb - časopis Čekanka

TŘI DOMOVY MAROLDOVA PANORAMA

9. dubna 2021 19:20:42

Nejstarší dochovaná podoba prvního „domova“ Maroldova panoramatu.

Uznávám, že ne každého zajímá historie Prahy, ale občas si i její návštěvníci rádi přečtou něco, co se o ní běžně nedozvědí. Proto vám nabízím jedno Pražské okénko, týkající se slavného Maroldova panorama, k němuž si řekneme pár málo známých detailů.

První sídlo stálo úplně jinde než dnes

Bylo dřevěné a postavil je tesařský mistr František Vajtr koncem prosince 1897 na výstavišti u Stromovky před zahájením Výstavy a inženýrství, konané od 15. června do 17. října 1898. Vyrůstal vpravo od Průmyslového paláce (při pohledu od vstupu na výstaviště), měl podobu dvanáctiúhelníku a vnitřní kruhový půdorys měřil v průměru 30 metrů.

Velké stěhování do druhého domova

Druhé panorama stojící mimo výstaviště. Kresba Jiří Filípek.

V roce 1907, kdy se připravovala Jubilejní výstava Pražské obchodní a Živnostenské komory, padlo rozhodnutí panorama zbourat a přestěhovat je mimo výstaviště. Přibližně v místě dn. budovy panoramatu postavil opět tesařský mistr František Vaitr druhou dřevěnou budovu rovněž s půdorysem dvanáctiúhelníku.

Dvojice věží u vstupu byla orientována do Stromovky, aby panorama bylo přístupné i při uzavření výstaviště. Vnější plášť pavilonu byl zřejmě pokryt omítkou s husitskými emblémy podle návrhu arch. Jana Kouly.

Pavilon zbortil mokrý sníh

K tomu došlo v únoru 1929, neboť konstrukce neměla v horní části silný svěrací věnec, který by držel stěny pohromadě. Na jižní straně střechy, kam svítilo slunce, sníh roztál, ale na severní straně ležela mocná vrstva, takže nedostatečný věnec se pod plechovou střechou rozestoupil, a stěny se rozvrátily jako karty.

Pomohla teprve železná konstrukce

Způsob stěhování plátna, který navrhl arch. J. Koula, spočíval v tom, že bylo navinuto

Spolek inženýrů a architektů vybudoval na stejném místě třetí pavilon, pro nějž dodala železnou nosnou konstrukci pražská Kolbenka . Uvnitř byla postavena železobetonová válcová stěna s vrstvou sádry, na niž bylo Maroldovo plátno nalepeno. První návštěvníci mohli zrekonstruované panoráma navštívit v roce 1934 v rámci oslav pětisetletého výročí bitvy u Lipan.

Čtyři perličky na závěr

První (a smutná) je o tom, že Luďka Marolda (*1865—†1898) stálo panoráma život, neboť jeho zeslabený organismus podlehl tyfu, takže honorář ve výši 25.000 zlatých a dvacet procent ze vstupného si neužil. Ve druhé perličce si řekneme, že než padla volba na Lipany, uvažovalo se o znázornění bitvy na Vítkově, pod Vyšehradem, u Ústí, na Bílé Hoře nebo dokonce popravy na Staroměstském náměstí. Třetí perlička připomeneme, že zatímco většina panorámat vznikala několik let, Luděk Marold s pěti spolupracovníky to své dokončil za pouhých 130 dní. Vznikl tak náš největší obraz zachycující historickou událost, doplněný v popředí zřízeném na mírně se svažující dřevěné plošině reálnými předměty, které navozují celkovou iluzi trojrozměrného prostoru. Perlička čtvrtá nabízí informaci, podle níž Marold a jeho tým pracoval ze čtyř lešení, která se pohybovala po kruhových kolejnicích položených podél vnitřního obvodu. Dvě, ve výšce 11 m, byla určena pro malbu oblohy, a další dvě lešení ve výšce 6 m sloužila pro zachycení krajiny a bitevních scén. Kompozice se na plátno přenášela z Maroldových kartonů pomocí camery obscury.

 

 

Informace byly převzaty ze studie „Stavebně-historický průzkum objektu Maroldova panoramatu bitvy u Lipan“ z roku 2011 autorů PhDr. Josefa Holečka a Mgr. Petra Štoncnera. Fotografie Ondřeje Němce využil jako podklady pro své kresby Jiří Filípek.

Autor: Stanislava Jarolímková


přečteno: 189x   komentářů: 0

Nejnověji komentované

přečteno: 236x   komentářů: 2, nejnovější: 10. 04. 2021, 18:32:42
přečteno: 881x   komentářů: 4, nejnovější: 02. 01. 2021, 08:07:18
přečteno: 6803x   komentářů: 6, nejnovější: 31. 12. 2020, 18:45:26
přečteno: 977x   komentářů: 3, nejnovější: 17. 12. 2020, 10:58:08
přečteno: 1681x   komentářů: 1, nejnovější: 24. 11. 2020, 22:33:50
přečteno: 1507x   komentářů: 5, nejnovější: 07. 10. 2020, 23:06:08
přečteno: 1309x   komentářů: 1, nejnovější: 23. 09. 2020, 18:23:10
přečteno: 1562x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.

Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.

Nejčtenější

přečteno: 13697x   
přečteno: 12112x   
přečteno: 11164x   
přečteno: 11082x   
přečteno: 10439x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
třista sedmdesát pět:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 26. 4. 2021