joudaweb - časopis Čekanka

Na co filmaři zapomínají

1. ledna 2021 10:21:40

V tomto povídání nepůjde o výtky adresované lidem od filmu za to, že jim ve středověkém filmu přelétlo v levém rohu plátna či obrazovky letadlo či že v antickém dramatu kamera švenkla přes dráty vysokého napětí. Chce připomenout chybky jiného rázu, které vadí pokaždé minimálně mně, psavci, snažícímu se o maximální pravdivost až do nejmenších detailů.

Vázy bez vody

Jde například o scény, kdy filmový host přinese hostitelce květiny, které ona vloží do vázy, ovšem aniž by do ní napustila vodu. Vím dobře, že by někdo považoval zachycení takové samozřejmosti za zdržování děje, a někdo jiný může předpokládat, že to každý divák odmávne. Mně je ale těch květin – pokud nejsou evidentně umělé – líto. Naopak zahrne-li film tento kratičký úkon, mám příjemný pocit z toho, že zmíněné krásky nestrádají.

Kdo má plechové hrdlo?

Ke scénám zachycujícím uvítání návštěvy patří obvykle příprava kávy či čaje. To je kuchyňský úkon, který zvládají i mužští členové filmařských týmů, takže bych očekávala, že tady nebudou filmy chybovat. Přesto to často vypadá, že hostitelka má buď kouzelnou varnou konvici, díky níž se ve vteřině vrací s voňavým a horkým nápojem, z nějž se kouří, nebo naopak že teprve mele kávová zrna. V tom případě však já postrádám zvuk mlýnku.

Druhý problém mívám s tím, že filmový host se vařícího nápoje ihned s chutí a bez obav napije. Když pomineme fakt, že není příliš slušné, aby se člověk vrhal na nápoj tak, jakoby ho právě vytáhli z polozamrzlého rybníka, a že horké jídlo a pití nejsou podle lékařů zdravé, existuje jen velmi málo lidí, kteří v reálném životě popíjejí kávu či čaj ihned po zalití. A protože lze považovat za jisté, že filmoví hosté nemají plechové hrdlo, pak je to podle mého názoru další „chybinka“ filmařů. (Ve skutečnosti prý bývají kvůli opakovaným stopkám nápoje mnohdy studené jako led.)

Proč policisté mlsají drogy?

Nemám na mysli příslušníky policie, kteří se dali tajně na drogy. Jde o herce, hrající policisty, kteří na místě zločinu najdou cosi rozsypaného na podlaze či v sáčcích, a aby zjistili, co vlastně našli, sáhnou několika prsty do hromádky či do sáčku, olíznou je, ono cosi spolknou – a znalecky praví: „Heroin“ a podobně. Já to beru jako začátek cesty k drogové závislosti, a to cesty hrazené mzdou, a říkám si, vyšetřování tudíž provádějí policisté „pod vlivem“, což musí nutně ovlivnit jeho výsledek. A překvapuje mě, že v některých zahraničních filmech si někdy kriminalisté dokonce na pár týdnů odskočí na odvykací kůru, a po čase se vracejí zpět, aby si znovu tu a tam lízli….

Možná se filmaři této chyby dopouštějí z toho důvodu, že nepovažují za slušné, aby herec před kamerou drogu vyplivl. Pokud by se ale pootočil na chviličku ke kameře zády, já jako divák bych důvod pochopila a byla bych spokojená, že případ řeší „čistí“ kriminalisté.

Často se také stává, že policisté najdou na zemi cosi červeného. Obvykle si do toho opět sáhnou prsty (obvykle bez rukavic), podívají se zblízka, a pokud usoudí, že jde o krev, okamžitě informují šéfa mobilem o nálezu. Ovšem v tu chvíli už mají opatlanou ruku umytou.

Vrtící se volant

V řízení auta nijak nevynikám, ale přesto mi vadí, když ve filmu řidič na rovné silnici vytrvale pootáčí volantem doprava a doleva, čímž mi připomíná malé děti na kolotočích vybavených autíčky. Takovýto mini-slalom je samozřejmě kamufláž, protože při natáčení stojí v tomto případě automobil na místě, několik „neviditelných“ lidí jím občas trochu zacloumá, aby naznačili terénní nerovnosti, a kolem „ubíhá“ krajina. Chápu, že herec se snaží předstírat jízdu, ale proč se raději místo vrtění volantem občas jakoby nevyhne rigolu nebo nepřeřadí rychlost? Takovéto „auto-slalomy“ by ho mohly čekat na lesní cestě, ale nikoli na městské betonové či asfaltové silnici.

 

PS: Možná si někdo z vás řekne, že mám podivné starosti. Ale pro pohodovou Čekanku je takovéto povídání lepší, než lomit rukama nad politikou či pandemií.

Autor: Stanislava Jarolímková


přečteno: 885x   komentářů: 4

Nejnověji komentované

přečteno: 240x   komentářů: 2, nejnovější: 10. 04. 2021, 18:32:42
přečteno: 885x   komentářů: 4, nejnovější: 02. 01. 2021, 08:07:18
přečteno: 6806x   komentářů: 6, nejnovější: 31. 12. 2020, 18:45:26
přečteno: 981x   komentářů: 3, nejnovější: 17. 12. 2020, 10:58:08
přečteno: 1684x   komentářů: 1, nejnovější: 24. 11. 2020, 22:33:50
přečteno: 1511x   komentářů: 5, nejnovější: 07. 10. 2020, 23:06:08
přečteno: 1312x   komentářů: 1, nejnovější: 23. 09. 2020, 18:23:10
přečteno: 1566x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.

Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.

Nejčtenější

přečteno: 13700x   
přečteno: 12114x   
přečteno: 11166x   
přečteno: 11084x   
přečteno: 10440x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
osmset šestnáct:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 26. 4. 2021