joudaweb - časopis Čekanka

Záměrně jsem v úvodu položila takovou otázku s cílem připomenout můj článek z počátku roku 2015, který jsem uvedla větou "Tak nám nasněžilo...".

 

Možná si vzpomenete, byl to docela zdařilý článek, jehož obsah zaujal a vyvolal třicet dva reakcí a komentářů, což je pátý nejvyšší počet, jaký se u článků od vzniku Čekanky vyskytl a jsem si jistá, že ten dnešní jej určitě nepřekoná.

 

Pomalu končí rok 2015, který, jednak že utekl jako voda, ani se nechce věřit, vždyť to ještě není tak dávno, kdy jsme přežívali v na naše poměry nezvyklých tropických vedrech a najednou přišly nejteplejší vánoce za posledních 220 let. Ještě před nimi jsme však zažili nejteplejší listopad od roku 1775. A to není všechno. Teplotní rekord v letních vedrech sice nebyl překonán, ale pouze o kousek. Celý rok 2015 byl také nejskoupější na srážky za posledních padesát pět let.

 

A ani v těchto závěrečných dnech roku to zatím nevypadá na nějakou radikální změnu v počasí, i když oproti včerejšímu dni, kdy to ještě stále vypadalo spíš na jaro, o čemž svědčí i tyto fotografie, které jsem pořídila - sluníčko, zelená tráva, okrasné jabloně ověšené červenými plody, to již vypadá na změnu. Dnes již začalo mrznout, na nějaké srážky to však zatím stále vůbec nevypadá, uvidíme...

 

Také obloha nám připravila zajímavé zážitky, které začaly v březnu částečným zatměním Slunce, také Měsíc nezůstal pozadu a po modrém úplňku v měsíci srpnu úplné zatmění Měsíce a krvavém Měsíci a superúplňku v září jsme zažili poslední zajímavost a vzácnost - vánoční úplněk, o kterém jsem se zmiňovala v předcházejícím článku. A protože po všech těchto případech, kdy byla jasná obloha a pořídila jsem pokaždé jejich fotografii, povedlo se mi to také o štědrovečerní noci fotografii vánočního úplňku pořídit. Tady je...

 

Celý rok 2015 byl pro lidstvo hodně složitý. Začalo to již v lednu teroristickým útokem v Paříži, který si teroristé zopakovali ještě jednou v listopadu, problémy na Ukrajině, letecké neštěstí v Alpách, také příroda si zařádila - nejhorší bylo zemětřesení v Nepálu. Samostatnou kapitolou je uprchlická krize, která začala v průběhu jarních měsíců a snad jsme ani nečekali, jakých rozměrů dosáhne a kolik problémů zejména ve státech Evropské unie vyvolá. Její vyřešení je zatím stále v nedohlednu a uprchlíků přibývá...

 

Kromě těchto negativních jevů se objevilo také pár vlaštovek, které signalizují, že politikové postupně docházejí k vyřešení dlouhodobě záporných stavů a snaží se najít východisko z nich. Příkladem je zejména oteplení a obnovení diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Kubou, zajímavé je také zrušení třicet let trvající politiky jednoho dítěte v Číně. Demografické problémy však má také Evropa, politika jednoho dítěte zde ani nemusela být nařízena, a tak obyvatelstvo stárne...

 

Za pár dnů začne rok 2016. Všichni jsme zvědaví, co nám přinese. Problémů k řešení je plno všude, kam se člověk podívá. Ze všeobecného světového hlediska až jeho průběh ukáže, jak se je bude dařit odstraňovat, zmírňovat, zlepšovat vztahy mezi kontinenty, státy, zeměmi, kraji až po ty nejmenší samosprávné celky. A protože gró toho všeho tvoříme my, lidé, tak to všechno je jen a pouze v našich silách od politiků přes zákonodárce a orgány exekutivy až po každého lidského jedince.

 

Pokud jde o naši zemi, tak pro příští rok kromě řešení politických a ekonomických úkolů nás čeká významná událost na poli kulturním. Oslavíme výročí jedné z nejdůležitějších událostí v dějinách českých zemí. Připomeneme si sedmisté výročí narození největšího Čecha Karla IV., který v naší zemi ovlivnil mnohé a zejména díky němu se naše stověžatá matička Praha může chlubit největším hradním komplexem na světě, jednou z nejstarších univerzit v Evropě, nechal postavit turisty oblíbený Karlův most, založil Nové Město pražské s náměstím, a také Václavské náměstí vzniklo na jeho popud. Především díky tomu všemu, ale nejenom tomu, dostala podle jednoho amerického deníku naše metropole na základě internetového hlasování titul nejlepší vánoční destinace, kam zamířit na cesty v období Vánoc.

 

Nechal vystavět hrad Karlštejn, který se stal nedobytnou pevností střežící říšské a české korunovační klenoty, a také oblíbeným místem pro své rozjímání. A nesmím zapomenout na nejkvalitnější vinnou révu, kterou nechal dovézt z Burgundska a dal ji vysadit jak v okolí Karlštejna, tak i v okolí Prahy. Odtud také název pražské městské části Královské Vinohrady... Jen pro úplnost však nebyl ve vinařství první. Na jižní Moravě se vinná réva pěstovala mnohem dříve, dovezli ji tam už na přelomu našeho letopočtu Římané.

 

Také příznivci sportu si přijdou na své - olympiáda v Riu, mistrovství světa a Evropy od hokeje přes fotbal po krasobruslení a další sporty...

 

Přejme si proto, abychom se všichni měli v nadcházejícím roce 2016 dobře a buďme hodně rádi, že žijeme právě v této naší malé zemičce uprostřed Evropy. Ale zase na druhou stranu musíme pro to hodně sami udělat, protože za nás nikdo nic neudělá. Dávejme si - jako každoročně - různá předsevzetí, na jejichž dodržování stejně většinou brzy zapomeneme nebo je odložíme na "později", buďme k sobě navzájem slušní, protože slušnost je základní předpoklad něco dokázat nebo se prosadit. Problém ale je, že dnes tomu hodně lidí nevěří a najdou se i ti, kdo tuto zásadu nedodržují, bohužel...

 

A na úplný závěr článku nesmím zapomenout na naši Čekanku. V roce 2016 v srpnu tomu bude již pět let, kdy ji naše paní šéfredaktorka zasadila a ona od té doby roste, vzkvétá, sílí, rozšiřuje se - k dnešnímu dni jsme do ní umístili 502 - slovy pět set dva - článků. Původní záměr jejího vzniku byla jen taková hra. Ona to sice hra ještě stále je, ale už ne jen "taková". Najdou se v ní články, které nám něco nového přinášejí, připomínají něco, co jsme měli zasunuto někde daleko v hlavě a díky ní si vzpomněli a připomněli, něco z historie, něco vážného, něco aktuálního, něco veselého, čemu se zasmějeme, pobavíme, přečteme si verše. A těch fotografií, co jsme umístili do článků i do galerií...

 

Když jsem se tak nad tím zamýšlela, dostala jsem nápad. A když dostanu nápad, tak mi neustále vrtá hlavou, nedá klidu a pokoje, pokud s ním nějak nenaložím. Víme, jak se v závěru každého roku udělují ceny za různé nejlepší počiny v kultuře, vědě, sportu a vyhlašují různé ankety, které sestavují renomované poroty. Mám na mysli např. titul Nejlepší kniha roku, nejlepší sportovec roku, Zlatý slavík, atd. A mě zaujalo udělení českého literárního ocenění Magnesia Litera v oblasti nejlepší blog a cena českého internetu Křišťálová lupa. Asi víte, co a koho mám na mysli.

 

A tak jsem si říkala, že i když Čekanka není všeobecně známá a je okolo ní soustředěn pouze omezený okruh jejích příznivkyň a příznivců, tak by si také zasloužila takové soukromé ocenění - malé, ale naše. Když jsem přemýšlela, jak by ocenění mohlo být nazváno, inspirovala jsem se právě tím latinským názvem Magnesia Litera, který však byl takto pojmenován kvůli finančnímu sponzoringu ceny.

 

Napadlo mě, že naše ocenění pro Čekanku by mohlo také dostat latinský název. Latinský název rostliny čekanky obecné se mi nelíbí - uznáte sami, že si ta naše zaslouží název lepší než Cichorium intybus. Protože však čekanka patří do čeledi hvězdnicovitých - Asteraceae - to už je lepší, tak by se mi pro ni líbilo imaginární ocenění nazvané Astera Litera. Bylo by sponzorované naším zájmem a radostí z každého nového článku, který v ní objevíme, rádi si přečteme a případně na něj reagujeme. A vůbec nevadí, když to nebude pravidelně ve stanovený den, naopak ten moment překvapení, když se nový článek objeví kdykoliv, se mi zdá zajímavější...

 

Milé čtenářky, čtenáři a všichni okolo Čekanky - jsem zvědavá na Váš pohled na věc!

 

Tak šťastný a veselý rok 2016 všem!