Zde již nabídnu jen krátkou ukázku, která připomene, jak spisovatel Jindřich Šimon Baar popsal v knize „Hanýžka a Martínek“ život akrobatů z doby kolem poloviny 19. století.
Zmiňoval se o principálu Šmídovi, který v Klenčí hrával v zimě každou neděli a svátek v hospodě loutkové divadlo Pokud se sešlo německé publikum, musil hrát (byť nerad) německy, ale když viděl v hledišti české malé i velké diváky, zářil štěstím. „S Kašpárkem smál se zdravým, radostným smíchem, modlil se nábožně s poustevníkem, proklínal s čertem, až naskakovala posluchačům husí kůže, nadával s panem vrchním“ . Diváci tleskali, a nevšímali si toho, když jim občas z neohoblovaných prken sloužících za sedadla projela šatem do kůže nějaká ta tříska. V létě se tu principál předváděl jako akrobat. V bílo-červeném trikotu přecházel nad hlavami diváků chůzi s tyčí (samozřejmě bez záchranné sítě) pod širým nebem na konopném laně nataženém mezi stromy či střechami. Pro zpestření simuloval hrozící pád, který k radosti publika rychle odvrátil.
Jeho žena Kristýnka přidala jízdu na koni i „rozpravu“ s koníkem. Říkala mu: „Poslouchej Valášku, ti páni a paní by rádi viděli, co všecko umíš. Ukážeš jim to?“ – na což koník kýval hlavou. „A nebudeš se jich stydět?“ – a valášek samozřejmě poslušně zatřepal hlavou. Pak kopýtkem přední pravé nohy bez chybičky „počítal“, aby odpověděl na její otázky, kolik je mu let, kolik má nohou, a jak daleko je z Klenčí do Prahy a do Domažlic. Tuto idylickou část vystoupení náhle přerušil výstřel z pistole, „diváci leknutím se přikrčili, valášek se svalil na zem, natáhl všecky čtyři nohy“ . Po chviličce napětí však Kristýnka zvolala: „Valášku, hopsa! // Vezou sem fůru ovsa!“ – a on skutečně vyskočil. Následoval úlevný smích a principál Šmíd šel vybírat „dárky“ pro valáška v podobě ovsa či otýpek sena.
Popisek k obrázku:
Při představeních manželů Šmídových vybíral vstupné pejsek Azor oblečený do chlapeckých šatů. Nejprve předvedl chůzi po zadních a poté po předních tlapkách, pak přeskakoval tyčku, tancoval, kouřil a nakonec vzal do tlamičky plechový talíř a vybíral vstupné.
Autor: Stanislava Jarolímková
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 3. 11. 2024