joudaweb - časopis Čekanka

navečer Silvestra

závoj z luk vzlíná;

sublimuje

hladina namrzlá

co kámen unese

a mne ne

 

od jihu na sever

červánky západ rozestřel;

úplněk luna z východu

předvídá zastřena poněkud

svítilna rozžatá z počátku

samotným Bohem.

 

*

 

...a tady je to ještě příjemně soukromé...:

 

Zatoužíš po vločkách

pomyslím:

sněžím

budu pro tebe padat

 

prahneš po ledovém

chladu;

i mrznout

pro tebe budu

 

po chladivém ledu

když prahneš

když jsi

já jsem a ráda

 

*

 

tady už to začíná nepříjemně čvachtat a pozor, ať do něčeho...:

 

Podzim se v listí brouzdá

 

zima ve sněhu...

a sem tam i klouže

po ledu.

 

ale z čvachtanice

musí vykvést kytka

nakonec!

 

*

 

"přituhuje"! (aneb bacha na náledí)

 

Jak ráda bych byla zase hrdá

na svou vlast 👍

jako za Havla prezidenta...

už jsem dočista zapomněla

 

na samet

když jsem vdávala se

a čistočistý sníh na Vysočině

ve Svratce...

 

tam v hotelovým pokojíku

zprávy -

černobílé...

v maličké televizi.

 

Ze svého stínu

 

💜

!

°

vystoupila 😎

 

*

 

a závěr? ten je jen pro otrlé...

 

co se mi hlavou honí;

že nejsme jako voni?

kdo ptá se, co se hlavou honí

dozví se příliš když nespíš nejspíš:

 

Někdo je von(fon)

Prognostik někdo

a někdo kdo nemá...

(co?) - Erteple Zemák ...🙄

 

Kéž

to co v hlavě šustí

je pouhopouhé

mrtvé listí

 

A to co tělo studí

je padlá vločka

... z ní kapka z níž pramen vzniká

a chudou duši čistí.............................

 

amen

...........................

 

(řekne-li někdo

ať zemáka změním

odpovím smutně:

pane, to neumím...!!)

 

*

 

...ale!...

 

zima se brouzdá

 

ve sněhu...

sem tam i klouže

po ledu

 

ale z čvachtanice

musí vykvést kytka

nakonec!